Do ticha

cítím tě
ve švech této zimy
spalas v mých kostech
a tak hořkobílá
beru si k tobě
všechny břehy
nebe s nimi a stud
ten zcela
naposled

na slupce zrady
úsměv lpí
a uvnitř já
ta zkřivená
a od popela ta
co tak pozdě
pochopila:

nikdy se neohlížej vpřed

 _________________________________________________

.. tuhle báseň jsem napsala na podzim 2008.

Všechno se v tu dobu měnilo, skončila jsem v tehdejším zaměstnání, pár vztahů se zaručeně spolehlivými přáteli skončilo náhlým krachem a zjištěním, že některé docela dost důvěrné informace z mého života kdosi roznesl po okolí jak toulaví psi čerstvě pověšená prostěradla po zabláceném dvoře.

Navíc jsem se chystala do zámoří, kde jsem si ce už předtím byla, ale tušila jsem, že tentokrát bude asi lecos jinak…

Z celé té nejistoty a rozpolcenosti jsem málem onemocněla.

Když se dnes ohlédnu… vpřed… vlastně se už ani nepoznávám.

Reklamy
Předchozí příspěvek
Následující příspěvek
Komentáře nejsou povoleny.
  • Nové MIMO

  • Prošlo MIMO

  • Nejčastěji čtené

  • Vložte prosím svou e-mailovou adresu pro zasílání nových příspěvků.

    Přidejte 278 dalších sledujících

  • Návštěvy

    • 45,763 čtenářů
  • Rubriky

Oldwomen's Blog

žití ve stepní krajině

delibety

Made by love

Bohyně Jin to nikdy nevzdává

Přešlapy a držkopády, co mě nezabily, posílily a taky občas pobavily

HR Barbar

A jak řídíš lidi ty?

Jolana88's Weblog

a já si plácám...

SLOVOSLED

ondřej fér | centrální úložiště

Bohuslav Brouk

Zde trapno existovat

frangipani.cz

Journal about the world of niche, art and indie perfumery

Od věci II

Co mě jen tak napadlo. Pokračujeme v novém

U STÁRNOUCÍ BLOGERÍNY

No sports, just whisky and cigars. Winston Churchill

Vonrammstein's Blog

Zápisky politicky nekorektního katolíka

We And The City - Dvě Třicítky Ve Městě

Dvě Třicítky řádí ve městě a nebojí se o tom napsat. Ku radosti všech zúčastněných...

%d bloggers like this: