Staré ohně

U řeky marnost narazila na úly

Jimž v jícnech hořknou staré ohně

Vypráví šedou trávu

Stříbrné hory

A pod studenou vodou

Proudící smrtičky

 

Už navždy

Navždy – víš?

 

U řeky dávno divé ženy lehají

Za paty listopadů

Konečně připravené vzkvétat

Pod kůží povědomých krajin

pažemi víří mlhu v protisměru

 

A někde tady ta černočerná

V záklonu plaví to co za slovy

Po kostrách morfiových pokojíčků zbývá:

Pohyby konvertitů

Skalnatá krajina ohrnutá naruby

(Bolavá ústa nedospánku

lnoucí naposledy k česnům -)

Reklamy
Předchozí příspěvek
Následující příspěvek

1 komentář

  1. Staré ohně inkrustovaly.
    Starý med zcukernatěl.
    Smůla se stala jantarem.
    V co ztvrdne duše poutníkova?

  • Nové MIMO

  • Prošlo MIMO

  • Nejčastěji čtené

  • Vložte prosím svou e-mailovou adresu pro zasílání nových příspěvků.

    Přidejte 278 dalších sledujících

  • Návštěvy

    • 45,113 čtenářů
  • Rubriky

%d bloggers like this: