Lullaby II.

je to jen jméno

míň než to

ale možná – 

 

možná že píseň

právě zde

obtáčí křehké hrdlo spánku

nocí si vyřezává do nebe

záznamy snů v kterých už nebydlíme

na asfalt znovu v záblescích

zápisem ticha sedá strach

– je to jen jméno –

a každým nadechnutím

rozvírá černobílé máky

. . .

celé dny svírám v kapse

bratra své duše

jen jméno – pamatuj –

přes zimu k beznaději vyschlý plod

jírovce maďalu

v korunách nezrozených alejí

šumí tma

Reklamy
Předchozí příspěvek
Následující příspěvek
Komentáře nejsou povoleny.
  • Nové MIMO

  • Prošlo MIMO

  • Nejčastěji čtené

  • Vložte prosím svou e-mailovou adresu pro zasílání nových příspěvků.

    Přidejte 278 dalších sledujících

  • Návštěvy

    • 45,113 čtenářů
  • Rubriky

%d bloggers like this: