Nedělní měsíc

na konci toho dne

zemřely hodiny a

průvan v prázdné chodbě

připomíná ten špitál

kde straším

– vrať mi mou cestu

– co je ti –

 

– ticho

tma rozhoupaná dlaní

zestárlého stropu

klesá k postelím

ne jako já ne vězící

v kořenech vzpomínek

tak nepevná a bdělá ne naopak ne

úplněk doprázdna vybraný

lžičkou nahatého spánku

má mapa prasklin pokusů a chyb

dorůstá zpátky

v paměti

a bere stínům těla –

Reklamy
Předchozí příspěvek
Následující příspěvek
Komentáře nejsou povoleny.
  • Nové MIMO

  • Prošlo MIMO

  • Nejčastěji čtené

  • Vložte prosím svou e-mailovou adresu pro zasílání nových příspěvků.

    Přidejte 278 dalších sledujících

  • Návštěvy

    • 45,763 čtenářů
  • Rubriky

Oldwomen's Blog

žití ve stepní krajině

delibety

Made by love

Bohyně Jin to nikdy nevzdává

Přešlapy a držkopády, co mě nezabily, posílily a taky občas pobavily

HR Barbar

A jak řídíš lidi ty?

Jolana88's Weblog

a já si plácám...

SLOVOSLED

ondřej fér | centrální úložiště

Bohuslav Brouk

Zde trapno existovat

frangipani.cz

Journal about the world of niche, art and indie perfumery

Od věci II

Co mě jen tak napadlo. Pokračujeme v novém

U STÁRNOUCÍ BLOGERÍNY

No sports, just whisky and cigars. Winston Churchill

Vonrammstein's Blog

Zápisky politicky nekorektního katolíka

We And The City - Dvě Třicítky Ve Městě

Dvě Třicítky řádí ve městě a nebojí se o tom napsat. Ku radosti všech zúčastněných...

%d bloggers like this: