Strangers in The Night

Dokud se za pultíkem potí víc nebo míň důvtipný řečník, je to dobré. Pohřeb probíhá důstojně, bez toho že by vám líčidla libovolně cestovala po tváři a v půli obřadu došly i rezervní kapesníky. Teprve ve chvíli, kdy  udeří z reproduktoru hudba, se většina pozůstalých  rozeštká.

V mírnější variantě lze totéž pozorovat na svatbách a všemožných slavnostech.

Seznam toho, co už nikdy nemůžeme slyšet – anebo co si naopak budeme pouštět jen za velmi speciálních okolností – se během života nezadržitelně rozšiřuje. Je jedno, je-li ona skladba dobrá, výborná anebo naopak pekelná. Výběr se řídí úplně jinými pravidly.

Už nikdy Dancing Queen, ani In the arms of Angel. Pokaždé bych pohřbívala někoho, kdo mi tady pořád ještě nepřestal chybět.

Už nikdy My Heart Will Going On. Byla to jedna z nejoblíbenějších písní mého bývalého.

Nikdy více Sliby se maj plnit o vánocích. Kromě toho, že je strašná sama o sobě, byla jsem kdysi svědkem toho, jak si jistý týpek tuhle píseň pouštěl na juke boxu v hospodě od půl devátý do jedný ráno téměř nepřetržitě.

Pro jiné písně – neméně slabomyslné – mám naopak nepřekonatelnou slabost.

I po milionté mě dojme ústřední melodie z Čety. Jednoduchoučký song s názvem I´m calling you z bezvýznamného filmu Cafe Bagdad. A Strangers in The Night od Sinatry. Ta pokaždé.  

Hudba je zkrátka nepopsatelný nosič emocí.  A někdy  – nejenom na cizích pohřbech a vlastních svatbách – s námi hraje prazvláštní loterii. To se tak vzbudíte, venku přenádherně nasvícený den jako stvořený k romantice… a hlavou duní Internacionála. A ne a ne se pustit –

 

 

 

Advertisements
Předchozí příspěvek
Následující příspěvek

komentáře 4

  1. Však ty časy podle toho taky vypadaly!

  2. náhodou v jistých časech platila Internacionála za silný afrodiziakum.

  3. Upřímně – když mi ta hrůza duněla v hlavě třetí hodinu, štvancem jsem se cítila velmi výrazně 😎
    Vondráčková..? To jméno mi něco… už vím!!!
    Jmenovala se tak paní uklízečka na jedný chirurgii. Na dotaz, proč nevytírá pořádně, pravila: No to víte, já už na to ve svym věku porádně nevidim.
    Zpěvačka, co místo zpěvu NOSÍ písně a uklízečka, co neuklízí, ale rozžudlává špínu… nu což.
    Alespoň víme, kde žijem 😛

  4. Již vzhůru psanci této země.
    Zajímalo by mne, kdo se v této zemi v této době cítí štvancem.

    Nosičem písniček (podle svého mínění) je jistá Vondráčková. Psalo se o tom v novinách a proběhne to i soudem.

  • Nejčastěji čtené

  • Nové MIMO

  • Vložte prosím svou e-mailovou adresu pro zasílání nových příspěvků.

    Přidejte 57 dalších sledujících

  • Návštěvy

    • 44,275 čtenářů
  • Rubriky

  • Prošlo MIMO

Oldwomen's Blog

žití ve stepní krajině

EDUBYART

o vzdělání uměním

delibety

Made by love

AdDragoNoviny

aneb Krátké Urgentní Radosti Vašeho Administrátora!

Bohyně Jin to nikdy nevzdává

Přešlapy a držkopády, co mě nezabily, posílily a taky občas pobavily

Žít je umění

Jiný život v Jiném světě

Ženy a muži nielen v biznise

Práca a kariéra, peniaze, ľudia a vzťahy, zábava, koniček, rodičovstvo, nakupovanie, cestovanie, jedlo, štýl, zdravie

HR Barbar

A jak řídíš lidi ty?

Jolana88's Weblog

a já si plácám...

Fox on the Rocks

"When you look directly at an insane man all you see is a reflection of your own knowledge that he´s insane which is not to see him at all." - Robert M. Pirsig

SLOVOSLED

ondřej fér | centrální úložiště

Bohuslav Brouk

Zde trapno existovat

hustekrutoprisne

bruneta šla do sveta

%d bloggers like this: