Kdybych tak mohla krvácet nebo spát! – – (Sylvie Plathová)

Bylo tak snadné mlčet. Ale nebylo to to, co bych bývala doopravdy chtěla. Jenom mi k prolomení toho ticha chyběl klíč. Celé roky.

A potom jsem v regálu městské knihovny více méně náhodně narazila na Ariel. Básnickou sbírku S. Plathové.

V zámku, poněkud zatuhlém a dávno zarostlém pavučinami a prachem, to váhavě cvaklo.

Věci, které jsem tehdy napsala, nestály za řeč. Alespoň z dlouhodobého hlediska nikoliv. Ale byly tady. Cokoliv, jen ne mlčet.

Tohle jsou dvě básně, které mě z celé sbírky asi zasáhly nejvíc:

Červencové máky

Malé máky, pekelné plamínky,

vy mi neublížíte?

Šleháte sem tam. Nemohu se vás dotknout.

Strkám ruce do plamenů. Nepálí to.

A mě vysiluje vás pozorovat,

jak takhle šleháte, svraštělé a jasně rudé jako kůže úst.

Úst, která právě potřísnila krev.

Zakrvácené sukýnky!

Jsou výpary, že se jich nemohu dotknout.

Kde jsou vaše opiáty, vaše tobolky, po nichž se chce zvracet?

Kdybych tak mohla krvácet nebo spát! – –

Kdyby se má ústa mohla provdat za takovou ránu!

Nebo vaše šťávy, v téhle skleněné ampulce, vsáknout do mne,

tišivé, konejšivé.

Ale bezbarvé. Bezbarvé.

 

 

 

 

Rozhraní

 

Teď je ta žena dokonalá.

Její mrtvé

tělo má úsměv naplnění,

iluze řecké nutnosti

plyne jí v záhybech tógy,

její bosé

nohy jako by říkaly:

až sem jsme došly, máme to za sebou.

Obě mrtvé děti se stočily, bílí hadi,

každé u malého

džbánku mléka, už prázdného.

Složila si je

nazpět do těla jak plátky

růže, které se zavřou, když zahrada

strne a vůně krvácejí

ze sladkých, hlubokých hrdel květu noci.

Luna nemá proč být smutná,

jak civí ze svého kostěného čepce.

Ta  je na takovéhle věci zvyklá.

Pukají na ní černé skvrny a šíří se dál.

Reklamy
Předchozí příspěvek
Následující příspěvek
Komentáře nejsou povoleny.
  • Nové MIMO

  • Prošlo MIMO

  • Nejčastěji čtené

  • Vložte prosím svou e-mailovou adresu pro zasílání nových příspěvků.

    Přidejte 278 dalších sledujících

  • Návštěvy

    • 45,649 čtenářů
  • Rubriky

Oldwomen's Blog

žití ve stepní krajině

delibety

Made by love

Bohyně Jin to nikdy nevzdává

Přešlapy a držkopády, co mě nezabily, posílily a taky občas pobavily

HR Barbar

A jak řídíš lidi ty?

Jolana88's Weblog

a já si plácám...

SLOVOSLED

ondřej fér | centrální úložiště

Bohuslav Brouk

Zde trapno existovat

frangipani.cz

Journal about the world of niche, art and indie perfumery

Od věci II

Co mě jen tak napadlo. Pokračujeme v novém

U STÁRNOUCÍ BLOGERÍNY

No sports, just whisky and cigars. Winston Churchill

Vonrammstein's Blog

Zápisky politicky nekorektního katolíka

We And The City - Dvě Třicítky Ve Městě

Dvě Třicítky řádí ve městě a nebojí se o tom napsat. Ku radosti všech zúčastněných...

%d bloggers like this: