Z deníku Lenošky

 

1Před několika měsíci jsme se – můj tehdejší zaměstnavatel a já – víceméně přátelsky dohodli, že půjdeme každý svou vlastní cestou. Vzhledem k tomu, že svým spádem tato dohoda až podezřele připomínalo náhlou příhodu břišní, byla jsem zpočátku na rozpacích,  jak s nabytou svobodou co nejlépe naložit. A také jsem se musela rozhodnout, je-li svoboda skutečně svobodou. Asi tři týdny trvalo, než jsem dospala nastřádaný deficit. A od té doby si to užívám.

Mimo jiné:

a) už se nebudím s nutkáním co nejdříve se zalogovat. Nemočím tak, abych stihla pauzu mezi načítáním dvou dokumentů. Přibývá dní, kdy potravu konzumuji vsedě.

b) zašila jsem si podšívky u všech kabátů. V některých firmách mají šatnu a šatnářku. Vždycky vám pověsí vaše svršky tak šikovně, že ta díra je vidět naprosto odevšad. Pokud snad nedojde k právě popsanému, případně pro ty, co to neviděli, nebo mají slabost pro reprízy, vykoukne v celé své kráse spolehlivě právě když vám kdosi galantně pomáhá do kabátu.

c) finanční rezervy se tenčí, nicméně zkušeností přibývá. Tak uvidíme, co z toho bude.

Ty nejzábavnější zastávky mé Tour De Job najdete v galerii.

 A ještě něco:

7

Vaše Mimoň.ka 😉

Reklamy