Jinovatkou

...

Zdáš se mi – v rozbořeném domě

Do krovů spadl Měsíc

Tichounce prská na oleji noci

Možná jsi tečka za větou

 

Možná jsi kometa a svištíš prostorem

A možná, že vesmír –

Naplní tato bezedná akvária

Výběhy smazaných a pomačkaných slov

Řádků, v nichž obzor

Spoutal profil dávno zmizelého lesa

 

Až na šeď prázdnoty promlčených dopisů

Na něžný hnát z delfína

Na andělské vytí

 – tvé oči.

 

Tráva si lehá pod sněhem

Nesněžím Nesním

Jenom jsem

Stříbřitě šeptám do oken

 

Pozpátku

Vkleče

Jinovatkou:

                 Zdáš se mi

                                             Hoříš

Letíš tmou…

 

Že nespím – ?

 

 

(Pro IF s láskou a díky za Fšechno...)

10.07.1969 – 10.12.2014

Reklamy
Předchozí příspěvek
Komentáře nejsou povoleny.
  • Nové MIMO

  • Prošlo MIMO

  • Nejčastěji čtené

  • Vložte prosím svou e-mailovou adresu pro zasílání nových příspěvků.

    Přidejte 278 dalších sledujících

  • Návštěvy

    • 45,520 čtenářů
  • Rubriky

%d bloggers like this: